Program

Rada vysokých škol (RVŠ) je orgánem reprezentace vysokých škol podle zákona o vysokých školách. Podle svého statutu se zabývá rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a dalšími zásadními otázkami dotýkajícími se vysokých škol, jejich pedagogů, studentů a zaměstnanců, zaujímá k nim stanoviska a formuluje doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jiné orgány a instituce.

Program Rady vysokých škol na funkční období 2021–2023 prezentuje hlavní body činnosti v jednotlivých oblastech zájmu Rady; shrnuje, o co chce Rada usilovat a čeho chce v daném funkčním období dosáhnout.



Obecná (základní) agenda

  • Posilovat roli Rady vysokých škol jako respektované, akceschopné a konstruktivní reprezentace vysokých škol, shromažďující a uplatňující podněty z jejich akademických obcí.

  • Hájit autonomii a akademickou samosprávu vysokých škol.

  • Zaměřit se na problematiku systémového zajišťování a hodnocení kvality všech hlavních činností vysokých škol.

  • Usilovat o legislativní zakotvení odpovídajícího financování vysokých škol tak, aby mohly realizovat svoji činnost v potřebné kvalitě.

  • Intenzivně se zasazovat o snižování administrativní náročnosti ve vysokoškolském prostředí a podporovat efektivní elektronizaci, zejména v oblasti vykazování činnosti, kontrol, sdílení dat a předávání informací.

  • Zabývat se společenskou funkcí vysokoškolského vzdělávání, vysokých škol a perspektivami jejich dalšího vývoje a otázkami univerzálního charakteru. Věnovat pozornost postavení a osobnosti vysokoškolského učitele.

  • Podněty Rady vysokých škol veřejně diskutovat a vyvinout maximální úsilí pro sdílení zkušeností a dobré praxe v široké akademické obci.

  • Aktivně a srozumitelně vystupovat směrem k široké veřejnosti, zaměřit se na vysvětlení tzv. třetí role vysokých škol a jejich pozice v moderní demokratické společnosti. Zintenzivnit komunikaci Rady vysokých škol s využitím moderních komunikačních technologií.



Legislativní oblast

JUDr. Ing. Mgr. Marek Hodulík: předseda legislativní komise

Hlavní priority:

  • Aktivně se podílet na tvorbě a připomínkování legislativních návrhů s dopadem na vysoké školy, a to v úzké spolupráci s ostatními pracovními skupinami Rady vysokých škol.

  • Provést sběr podnětů a následnou aktualizaci/revizi vnitřních předpisů upravujících činnost Rady vysokých škol a jejích orgánů.



Ekonomická oblast

JUDr. Lenka Valová: předsedkyně ekonomické komise

Hlavní priority:

  • Usilovat o predikovatelnost systému financování vysokých škol a s tím spojenou stabilizaci a posilování jejich rozpočtů umožňující rozvoj činnosti vysokých škol i s ohledem na očekávaný demografický vývoj (nezbytnost přechodu na institucionální financování vysokých škol v rámci střednědobých rozpočtových rámců).

  • Usilovat o stabilizaci vnitřního rozpisu rozpočtu ze strany MŠMT (nastavení jednotlivých ukazatelů a indikátorů, poměr fixní a výkonové části, výše příspěvku na stravování studentů apod.).

  • Zabývat se problematikou financování doktorských studií a s tím spojené stipendijní politiky, zejména novým chystaným modelem financování doktorandů ze strany MŠMT a jeho promítnutím do reálných podmínek jednotlivých vysokých škol.

  • Analyzovat mzdovou situaci na vysokých školách a poukazovat na problém vyplývající z aktuálního stavu, zejména v souvislosti s konkurenceschopností vysokoškolského sektoru a ve vazbě na regionální školství, mzdovou i platovou sféru (konvergence směrem k průměru EU či OECD a zlepšování mzdové situace nastupujících vysokoškolských pedagogů). Srovnání provést vůči zemím EU a V4.

  • Připravovat a zpracovávat podkladové materiály k systému financování oblasti vysokých škol a reálných dopadů tohoto systému na fungování vysokých škol, zajistit zveřejňování těchto materiálů a propagaci jak směrem k politické reprezentaci, tak k celé společnosti.

  • Usilovat o reálné snížení administrativní náročnosti a jejích negativních ekonomických dopadů do činnosti vysokých škol.

  • Zabývat se specifiky financování uměleckých studijních programů.



Oblast vědecko-výzkumné činnosti

doc. Dr. Ing. Vlasta Radová: předsedkyně komise pro vědeckou činnost

Hlavní priority:

  • Analyzovat systém hodnocení vědy a výzkumu a jeho návaznost na systém financování vědy a výzkumu (jednak jako celku a jednak i vzhledem ke specifičnosti jednotlivých výzkumných oblastí a jednotlivých typů vysokých škol), zhodnotit dopady a v případě potřeby prosazovat aktualizaci souvisejících záležitostí.

  • Usilovat o navýšení financí na vědecko-výzkumnou a tvůrčí činnost (včetně umělecko-výzkumné), prosazovat transparentnost pravidel institucionálního i účelového financování vysokých škol.

  • Zabývat se problematikou financování doktorského studia v přímé návaznosti na zvyšování jeho kvality, a to jak ve fázi přijímacího řízení, tak i ve fázi jeho vlastní realizace vedoucí k neprodlužování řádné doby studia. Diskutovat otázky spojené s oborovými specifiky a specifiky jednotlivých typů vysokých škol, ale současně i s podporou interdisciplinarity, propojením doktorského studia s excelentní praxí nebo výraznější motivací školitelů k účasti na zvyšování kvality doktorského studia.

  • Aktivně se podílet na tvorbě předpisů a strategických materiálů souvisejících s vědecko-výzkumnou a tvůrčí činností vysokých škol (včetně umělecko-výzkumné).

  • Usilovat o vyvážené zapojení všech vědních oblastí v rámci operačních programů ESF podporujících vědu a výzkum (např. OP Jan Ámos Komenský a další).



Oblast vzdělávací činnosti

doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.: předsedkyně komise pro vzdělávací činnost

Hlavní priority:

  • Řešit problémy související s financováním doktorských studijních programů, včetně výše stipendií, a s malou úspěšností graduace v řádné době studia.

  • Podporovat nové metody výuky a směry ve vzdělávací činnosti na všech typech vysokých škol.

  • Zasadit se o přípravu metodického materiálu ke stanovení podmínek pro přípravu akreditací studijních programů v distanční formě studia a zavádění distančních prvků do výuky.

  • Podporovat spolupráci mezi vysokými školami a praxí, monitorovat preference trhu práce, požadavky zaměstnavatelů i jejich následný přenos do výuky, podporovat rozvoj studijních programů orientovaných na praxi.

  • Podporovat rozvoj systémů pro vnitřní a vnější hodnocení vysokých škol v oblasti vzdělávací činnosti.

  • Spolupracovat s Národním akreditačním úřadem na optimalizaci akreditačních procesů a na případných úpravách akreditačních standardů.


Další priority:

  • Podporovat rovný přístup ke vzdělání na všech úrovních vzdělávacího systému.

  • Podílet se na návrhu systémové specifikace řazení studijních programů mezi akademické a profesně zaměřené.

  • Podílet se na přípravě systémových podmínek pro individualizovanou výuku zaměřenou na konkrétního studenta.

  • Analyzovat příčiny studijní neúspěšnosti pro různé typy studijních programů a různé typy vysokých škol.

  • Podílet se na návrhu režimových opatření na vysokých školách zohledňujících psychosociální potřeby lidí v mladé dospělosti.

  • Aktivně spolupracovat s MŠMT a s profesními organizacemi v rámci regionálního školství v souvislosti s revizí Rámcových vzdělávacích programů a zvyšováním připravenosti absolventů středních škol ke studiu na vysokých školách.

  • Analyzovat dopady plošného členění na bakalářské a navazující magisterské studijní programy pro vybrané oblasti vzdělávání.



Oblast strategie a rozvoje vysokých škol

RNDr. Pavel Popela, Ph.D.: předseda komise pro strategie a rozvoj VŠ

Hlavní priority:

  • Podílet se na přípravě a diskusi strategických materiálů, které se vztahují k vysokoškolskému vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacím, umělecké tvůrčí činnosti a třetí roli univerzit ve všech oblastech působnosti státní správy (viz MŠMT, RVVI, NAU, MPO, MK, MZ, MV, MO, GAČR, TAČR aj.). Poskytovat k nim co nejvýstižnější zpětnou vazbu z akademických obcí vysokých škol cestou Rady vysokých škol. Žádat MŠMT a další orgány o hodnotící analýzy dopadů realizace cílů strategických materiálů. Prosazovat aktualizaci existujících strategických materiálů s ohledem na krizové dopady vývoje pandemie v ČR.

  • Věnovat se dopadům rostoucí administrativní zátěže na akademické obce vysokých škol. Usilovat o její snížení a racionalizaci. Věnovat se souvisejícím problémům a tématům. Žádat, aby nejen administrativní nároky kladené na vysoké školy byly vrámci zodpovědného zpětnovazebního řízení obdobně uplatňovány i vůči těm, kteří tyto nároky formulují a jejich plnění vyžadují.

  • Soustředit pozornost na identifikaci a systematickou analýzu rostoucích vnějších rizik pro rozvoj vysokých škol. Při řízení vysokých škol zohledňovat diskutovaná rizika a prosazovat scénářové přístupy ke strategiím VŠ.

  • Podporovat na půdě Rady vysokých škol kvantitativní analýzy ke strategickým tématům, iniciovat jejich tvorbu ve spolupráci se všemi komisemi Rady vysokých škol, a to i s pomocí přizvaných stálých hostů komisí. Sdílet analýzy vzniklé na vysokých školách. Prezentovat vzniklé analýzy při jednáních s partnery (MŠMT, ČKR, RVVI, NAU, aj.).

  • Iniciovat analýzu a podrobné hodnocení dosavadní akreditační praxe s cílem nastavit trvalé procesy shromažďování a zprostředkování zkušenosti z AO VŠ a přispívat tak ke zkvalitňování, zprůhledňování a zvyšování důvěryhodnosti hodnotících procesů.

  • Podporovat spolupráci mezi odbornými komisemi na strategických tématech např. využívat matici možných spoluprací komisí používanou v minulém období. Ve spolupracích se zaměřit na: a) strategie pro rozvoj vzdělávacích kompetencí, oceňování a podporu pedagogických činností, a to jak posilováním autonomie VŠ a sdílením příkladů dobré praxe mezi VŠ (interní finanční schémata na podporu pedagogiky, aj.), tak motivujícími cílenými postupy shora, zahrnujícími navyšování financování; b) problematiku připravenosti uchazečů na VŠ; c) aktuální otázky internacionalizace (rychlejší víza pro studenty ze zahraničí aj.); d) náročnost vzdělávání a mezinárodní konkurenceschopnost absolventů; e) věcné analýzy systému hodnocení vědy a výzkumu; f) precizování hodnocení kvality pedagogické a vědecké (výzkumné, inovační, umělecké aj.) činnosti na VŠ, jak odděleně, tak v interakcích; g) podporu snižování administrativních nákladů projektů (zejména evropských); h) užší mezirezortní spolupráci MŠMT s ostatními ministerstvy ve prospěch VŠ.



Oblast kvality vysokých škol a její hodnocení

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.: předseda komise pro kvalitu VŠ a její hodnocení

Hlavní priority:

  • Diskutovat pojem kvalita a přispět k jeho vyjasnění v českém vysokoškolském systému (vyjasnit různá pojetí kvality v kontextu různých typů vysokých škol, analyzovat vazby na vnější i vnitřní hodnocení činnosti vysokých škol, harmonizovat české pojetí se zahraničním).

  • Prosazovat internacionalizaci v hodnocení kvality (klást důraz na internacionalizaci v hodnocení kvality všech činností vysokých škol, zvláště pak v oblasti akreditací, a podporovat spolupráci Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství se zahraničními institucemi).

  • Iniciovat analýzu a komplexní hodnocení stávající akreditační praxe (zhodnotit naplnění cílů reformy vysokoškolského vzdělávání, identifikovat případné nedostatky azhodnotit soulad s evropskými akreditačními standardy).

  • Zabraňovat formalismu v hodnocení a nadměrné byrokratické zátěži (uvolnit kapacity akademických pracovníků pro vědeckou a pedagogickou práci snížením byrokratické zátěže spojené s hodnocením, dávat v hodnoceních větší váhu dosaženým výsledkům před často formálními a uměle tvořenými kritérii).

  • Sdílet zkušenosti a příklady dobré praxe, včetně zahraničních (sbírat a sdílet zkušenosti členů Rady vysokých škol jak z domácího prostředí, tak ze zahraničí, spolupracovat s analytickými pracovišti v této oblasti, soustředit se na zahraniční zkušenosti Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání i dalších světových systémů zajišťování a hodnocení kvality).

  • Propagovat využívání kvalitativních kritérií v hodnocení institucí, vědy a výzkumu, výuky apod. (důsledně prosazovat, aby při hodnocení veškerých aktivit byla brána v co největší míře v potaz oborová specifika vzdělávací i tvůrčí činnosti, jakož i konkrétní poslání každé vysoké školy vyjádřené v jejích strategických dokumentech).



Oblast etiky ve vědecké a pedagogické práci

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.: předsedkyně komise pro etiku ve vědecké a pedagogické práce

Hlavní priority:

  • Sledovat etický rozměr výuky, vědecko-výzkumné a tvůrčí činnosti ve všech jejích formách v kontextu společenské zodpovědnosti.

  • Navázat na dosavadní spolupráci vybraných univerzit v rámci řešených Centralizovaných rozvojových projektů, sdílet příklady dobré praxe a podporovat doporučení pro vysoké školy v oblasti etiky.

  • Sjednotit kritéria pro posuzování plagiátorství a poskytnout vzdělávacím institucím příklady i v oblasti prevence působení proti plagiátorství.

  • Revidovat vzorový etický kodex, od jehož přijetí uplynula dlouhá doba a který již plně nereflektuje aktuální společenské potřeby. V rámci revize usilovat o zapracování bodů zaměřených zejména na:

    • o autorskou prioritu a její garanci, minimálně ve standardu etické úrovně,

    • o vytvoření systému etických podmínek pro podporu autorů, autorských děl a jejich obhajobu v celosvětovém měřítku,

    • o silnou podporu tvůrčí činnosti studentů.


Další priority:

  • Podpořit autory dodržující autorskou etiku, např. návrhem ocenění za přinos k autorské etice (na celospolečenské úrovni, na úrovni jednotlivých pracovišť).

  • Podporovat zpřísnění přístupu k plagiátorství a dalšímu porušování autorské etiky.



Oblast přípravy učitelů

doc. RNDr. Vladimíra Petrášková, Ph.D.: předsedkyně komise pro přípravu učitelů

Hlavní priority:

  • Zabývat se problematikou tvůrčích aktivit akademických pracovníků pedagogických fakult a fakult připravujících učitele. Podporovat primární zohlednění publikačních výstupů, které jsou relevantní kzaměření pedagogických fakult, popř. fakult připravujících učitele. Iniciovat proces uznávání certifikovaných metodik ze strany MŠMT jako započitatelných výstupů tvůrčích aktivit.

  • Usilovat o obecnou participaci vysokých škol na revizích Rámcových vzdělávacích programů pro všechny typy základních a středních škol.

  • Obnovit diskuzi o standardu učitele a kariérním řádu v regionálním školství.

  • Iniciovat s MŠMT debatu o zahájení resortního výzkumu týkajícího se zásadních pedagogicko-didaktických témat.

  • Usilovat o podporu zkvalitňování přípravy učitelů finančními prostředky v rámci OP Jan Ámos Komenský. Komunikovat s příslušnými subjekty o podobě výzev v souladu s rozvojovými prioritami a požadavky na zkvalitňování přípravy učitelů.

  • Iniciovat s MŠMT debatu o přípravě učitelů odborných předmětů.

  • Vyvolat diskuzi o standardech profesní přípravy ve studijních programech připravujících učitele.



Oblast uměleckých vysokých škol

doc. MgA. Blanka Chládková: předsedkyně komise pro umělecké vysoké školy

Hlavní priority:

  • Přispívat k dalšímu rozvoji Registru uměleckých výstupů (RUV), diskutovat a vyhodnocovat implementaci nové vnitřní legislativy RUV a podporovat další vývoj metodik jednotlivých segmentů s důrazem na účel, excelenci a etiku zapisování uměleckých výstupů.

  • Zabývat se problematikou meziresortní spolupráce uměleckých vysokých škol nejen ve vztahu k naplňování kulturní politiky (MK ČR) a strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví (MK ČR a MPO ČR).

  • Aktivně se podílet na dopracování funkční verze Metodiky 17+ pro transparentní hodnocení všech druhů tvůrčích aktivit, uměnovědných výstupů a předdefinovaných forem uměleckého výzkumu; cílem je promítnutí těchto specifik uměleckých vysokých škol a fakult do všech hodnocených modulů Metodiky.

  • Sledovat a spolupracovat s mezinárodním společenstvím na vývoji kritického hodnocení Frascati manuálu ve vztahu k uměleckému výzkumu a podílet se na koncipování programů zaměřených na společenské, humanitní a umělecké vědy.

  • S oporou ve Standardech a směrnicích pro zajištění kvality v Evropském prostoru terciárního vzdělávání (ESG) a na základě zkušeností s mezinárodní perspektivou hodnocení kvality usilovat o revizi a aktualizaci akreditačních standardů v kontextu nejen uměleckého vzdělávání.

  • Podporovat mezinárodní srovnatelnost systémů zajišťování kvality a sdílení příkladů dobré praxe zejména v oblasti vnitřního hodnocení uměleckých studijních programů; v souvislosti s tím klást důraz na členství České republiky v důležitých asociacích a sítích, mimo jiné i členství NAÚ v ENQA.

  • Zabývat se problematikou financování uměleckých vysokých škol a fakult, zejména pak dopadem jednotlivých ukazatelů na celkové rozpočty uměleckých vysokých škol, metodikou FUČ (Fond umělecké činnosti), mzdovou disproporcí na uměleckých vysokých školách a analýzou financování institucionální podpory (DKRVO).

  • Zapojovat se do diskuse a vyhodnocovat závěry z projektů řešících problematiku on-line způsobů výuky z pohledu výuky uměleckých disciplín.

  • Spolupracovat se Studentskou komorou Rady vysokých škol, zejména pak s nově ustavenou expertní skupinou studentů uměleckých vysokých škol.



Oblast vnějších a zahraniční styků

doc. Ing. Lenka Landryová, CSc.: předsedkyně komise pro vnější a zahraniční styky

Hlavní priority:

  • Zlepšit komunikaci Rady vysokých škol dovnitř i navenek, spomocí moderních komunikačních prostředků a inovace webových stránek. Zaměřit se na dlouhodobou a koncepční práci se sdělovacími prostředky, a kromě aktuálních problémů věnovat pozornost i otázkám charakteru postavení a současné funkce vysokých škol a vysokoškolského vzdělávání.

  • Zintenzivnit spolupráci se zahraničními univerzitami a jejich reprezentacemi a usilovat o větší zapojení do mezinárodních iniciativ a sdružení.

  • Podporovat mobility studentů a pedagogů a řešit problémy související sjejich realizací a vyhodnocováním. To zahrnuje mj. vstřícnost přístupu k uznávání kurzů ze zahraničí, spravedlivé nastavení stipendií nebo inkluzi v rámci mobility. Podílet se na přípravě chybějící metodiky vykazování virtuálních, případně „blended“ mobilit, věnovat pozornost problematice internshipu a přípravě zavedení Evropské karty studenta.

  • Analyzovat významnost mobility v rámci hodnocení činností vysokých škol i v rámci institucionálního financování (ukazatel K).

  • Zabývat se řešením aktuálních problémů, které souvisejí s pobyty a statusem zahraničních studentů, zejména zlepšení situace ohledně udělování víz zahraničním studentům (MV a MZV), a to i ve vazbě na REŽIM STUDENT, jehož stávající kapacity jsou nedostačující, což vede k prodlužování vízového řízení a často i k pozdním nástupům studentů – cizinců ke studiu. Poskytnout či zlepšit podmínky přístupu pro studenty i ze zemí s restriktivními režimy – získání víza, odpuštění poplatků za studium v cizím jazyce atd. (např. pro studenty z Běloruska či Hongkongu). Vést diskuzi o případné revizi poplatku za studium v cizím jazyce, který je vysoká škola povinna vybírat (v celé řadě jiných zemí tento poplatek povinně vybíraný není).

  • Řešit možnosti zvýšení internacionalizace a většího otevření vysokých škol zahraničním studentům, podporovat pokračování myšlenky programů Erasmus.



Oblast soukromých vysokých škol

prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.: předseda komise pro soukromé vysoké školy

Hlavní priority:

  • Podporovat aktivní zapojení členů akademických obcí soukromých vysokých škol (SVŠ) do diskusí, přípravy a následného projednávání materiálů (dokumentů) týkajících se vývoje vzdělávací činnosti a úlohy vysokých škol v tomto procesu

  • Soustavně věnovat pozornost vývoji legislativních úprav, postavení a činnosti vysokých škol, zejména s ohledem na specifické postavení soukromých vysokých škol.

  • Zvýšit aktivitu zástupců soukromých vysokých škol v kolektivních orgánech Rady vysokých škol.

  • Průběžně sledovat problematiku akreditací, a to jak v souvislosti s probíhající reálnou činností Národního akreditačního úřadu, tak i pokud jde o diskuse týkající se akreditačních kritérií a postupů ve vztahu ke specifickým potřebám soukromých vysokých škol.

  • Sledovat a pravidelně se vyjadřovat k otázkám spojeným s dopracováním Metodiky 17+ i k současné praxi jejího používání při hodnocení výzkumné a publikační činnosti na soukromých vysokých školách

  • Věnovat pozornost problematice internacionalizace studia na soukromých vysokých školách včetně aktuálních otázek (reálné administrativní problémy spojené s možností studia zahraničních studentů).

  • Systematicky analyzovat a hodnotit zkušenosti soukromých vysokých škol v oblasti spolupráce s praxí.

  • Zaměřit pozornost na prohloubení specifiky "profesních vzdělávacích programů". V této souvislosti intenzivně sledovat vývoj požadavků potenciálních zaměstnavatelské sféry na profesní odborné znalosti a dovednosti absolventů vysokých škol.

  • Průběžně věnovat pozornost hodnocení kvality studia na soukromých vysokých školách, podporovat výměnu pozitivních zkušeností v této oblasti.

  • Hledat a využívat možnosti prezentace pozitivních výsledků SVŠ ve vzdělávací i výzkumné činnosti



Oblast vojenských a policejních státních vysokých škol

doc. JUDr. Mgr. Jan Bajura, Ph.D.: předseda komise pro VŠ vojenské a policejní

Hlavní priority:

  • Podporovat trvalý rozvoj Univerzity obrany (UO) a Policejní akademie České republiky v Praze (PAČR) jako prestižních státních vzdělávacích institucí v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti státu (vzdělávání příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, integrovaného záchranného systému a civilistů v oblasti bezpečnosti a obrany) se zohledněním jejich specifik v porovnání s veřejnými a soukromými vysokými školami.

  • Trvale se zasazovat o co nejvyšší autonomii UO a PAČR v oblasti řízení, financování, vzdělávání a tvorby studijních programů a tvůrčí činnosti na jedné straně a uplatňování relevantních zřizovatelských funkcí MO a MV, včetně garance dlouhodobě stabilního financování státních vysokých škol a podpory při zabezpečení požadovaného počtu přijímaných studentů/absolventů pro personální zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu na straně druhé.

  • Maximálně využít dosavadních zkušeností UO a PAČR při tvorbě strategie vzdělávání v oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory, zejména pak při změnách strategických dokumentů např. tzv. Bezpečnostního minima a na něj navazujících úprav podmínek akreditace studijních programů z oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory.

  • Usilovat o to, aby hodnocení vědeckých a tvůrčích výsledků více zohledňovala specifika bezpečnostního a obranného výzkumu uskutečňovaného na UO a PAČR, a to jak na úrovni národní, tak i na úrovni nadnárodní.


Další priority:

  • Sledovat změny v zákoně o vysokých školách a poskytovat kvalifikovaná stanoviska k té části zákona, která se bude týkat postavení a činnosti státních vysokých škol.

  • Aktivně participovat na formulaci požadavků v oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory.