Programové prohlášení

Programové prohlášení

Rada vysokých škol je orgánem reprezentace vysokých škol podle zákona o vysokých školách. Podle svého statutu se zabývá rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a dalšími zásadními otázkami dotýkajícími se vysokých škol, jejich pedagogů, studentů a zaměstnanců, zaujímá k nim stanoviska a formuluje doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jiné orgány a instituce.

Program Rady vysokých škol (dále též "Rada VŠ“) na funkční období 2024–2026 prezentuje hlavní body činnosti v jednotlivých oblastech zájmu Rady VŠ; shrnuje, o co chce Rada VŠ usilovat a čeho chce v daném funkčním období dosáhnout.

Celý dokument ke stažení zde

Obecná (základní) agenda

Posilovat roli Rady vysokých škol jako respektované, akceschopné a konstruktivní reprezentace vysokých škol, shromažďující a uplatňující podněty z jejich akademických obcí.
Hájit autonomii a akademickou samosprávu vysokých škol.
Zaměřit se na problematiku systémového zajišťování a hodnocení kvality všech hlavních činností vysokých škol.
Participovat na přípravě a zpracování konkrétních národních dokumentů, předpisů nebo dalších materiálů legislativní, ekonomické či strategické povahy s dopadem na oblast terciárního vzdělávání a vzdělávacího systému ČR.
Průběžně sledovat problematiku kvality doktorského studia a postavení mladých výzkumných pracovníků na vysokých školách v přímé návaznosti na novelu vysokoškolského zákona a změny v jeho financování.
Na všech relevantních platformách, a s oporou v datech a analýzách, rasantně upozorňovat na dlouhodobé podfinancování vysokého školství a jeho dopad na ohodnocení akademických pracovníků i dalších zaměstnanců, a ve vazbě na to usilovat o legislativní zakotvení odpovídajícího financování vysokých škol tak, aby mohly realizovat svoji vzdělávací a tvůrčí činnost udržitelně a rozvojově v potřebné kvalitě.
Proaktivně prezentovat společenskou funkci vysokých škol a jejich roli v řešení otázek univerzálního charakteru, a v této souvislosti zdůrazňovat i zásadní roli vysokoškolského učitele ve vzdělávacím systému a věnovat pozornost jeho postavení, rozvoji a ohodnocení.
Aktivně se zapojovat jako partner do postupu zpracování konkrétních národních dokumentů, předpisů nebo dalších materiálů legislativní, ekonomické či strategické povahy, které ústřední orgány státní správy připravují a které se týkají nejen terciárního vzdělávání.
Důrazně podporovat snižování administrativní náročnosti ve vysokoškolském prostředí a podporovat efektivní elektronizaci, zejména v oblasti vykazování činnosti, kontrol, sdílení dat a předávání informací.
Podněty Rady vysokých škol veřejně diskutovat, vyvinout maximální úsilí pro sdílení zkušeností a dobré praxe v široké akademické obci, a celkově zintenzivnit komunikaci Rady vysokých škol uvnitř i vně s využitím moderních komunikačních technologií.
Sebevědomě prezentovat dobré výsledky vysokého školství v České republice, tedy podílet se na pozitivní advokacii vysokého školství, a to nejen v rámci třetí role, ale i v rámci podpory základního i aplikovaného výzkumu a systému vzdělávání.
Aktivně a srozumitelně vystupovat směrem k široké veřejnosti, zaměřit se na vysvětlení tzv. třetí role vysokých škol a jejich pozice v moderní demokratické společnosti.

Legislativní oblast

JUDr. Ing. Mgr. Marek Hodulík: předseda legislativní komise

Aktivně se podílet na při utváření legislativních norem, které zásadně ovlivňují činnost vysokých škol, a požadovat účast RVŠ na tvorbě návrhů legislativy již od okamžiku formulace prvotních věcných záměrů.
Požadovat, aby orgány reprezentace dostávaly materiály k připomínkování včas a nikoli v nekomfortních podmínkách, časovém tlaku, či v jinak znevýhodněné pozici, zasazovat se o řádné, transparentní a zdůvodněné vypořádání všech vznesených připomínek.
Věnovat pozornost především novelizacím vysokoškolského zákona a legislativě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Aktivně vstupovat i do dalších legislativních iniciativ, které mají dopad na oblast terciárního vzdělávání i výzkumu, vývoje a inovací.

Ekonomická oblast

doc. Ing. Irena Benešová, Ph.D.: předsedkyně ekonomické komise

Podporovat zvyšování podílu institucionálního financování z veřejných zdrojů jako významného stabilizujícího prvku.
Sledovat mzdovou situaci pracovníků vysokých škol a usilovat o jejich odpovídající ohodnocení napříč obory tak, aby bylo konkurence schopné s regionálním školstvím i ohodnocením vysokoškolsky vzdělaných profesí obecně.
Podporovat zavedení systémových změn na národní úrovni v oblasti sociální podpory studentů.
Proaktivně podporovat výrazné urychlení digitalizace nejen činností samotných škol, ale především systému jejich státní správy, jakožto jeden z klíčových předpokladů řešení nedostatečného finančního zajištění i nadměrné administrativní zátěže v oblasti veřejných vysokých škol.
Zasazovat se o vytvoření analytické základny stěžejních dat o stavu celého systému, jako důležitý krok na podporu na podporu strategického rozhodování na úrovni státu i škol jako takových.

Oblast vědecko-výzkumné činnosti

doc. Dr. Ing. Vlasta Radová: předsedkyně komise pro vědeckou činnost

Usilovat o transparentní, predikovatelný a motivující systém hodnocení kvality tvůrčích aktivit, na jehož základě lze plánovat rozvoj tvůrčí a výzkumné práce pro dané (vesměs střednědobé) období, a to aktivní komunikací s MŠMT, Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Komisí pro hodnocení výsledků výzkumu a výzkumných programů, stejně jako s Národním akreditačním úřadem.
Sledovat a aktivně reflektovat přípravu a proces hodnocení vysokých škol v rámci MEP 25, z pozice reprezentací vysokých škol tento proces monitorovat a poskytovat zpětnou vazbu ze strany vysokých škol, a v neposlední řadě prosazovat využívání oborově zaměřených hodnotících kritérií.
Intenzivně podporovat mezioborovou spolupráci a usilovat o revizi administrativních opatření a hodnotících kritérií, které tuto spolupráci komplikují či vůbec neumožňují.
Usilovat o adekvátní postavení bezpečnostního výzkumu v ČR (mimo jiné o setrvání bezpečnostního výzkumu pod Ministerstvem vnitra ČR, vyřešení afilace výsledků „Bezpečnost“ z hlediska oboru FORD) a řešení jeho pozice v rámci hodnocení tvůrčí činnosti vysokých škol jakožto činnosti bytostně výzkumné.

Oblast vzdělávací činnosti

doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.: předsedkyně komise pro vzdělávací činnost

Podporovat moderní metody výuky a směry ve vzdělávací činnosti VŠ, a to jak v prezenční výuce, tak v rámci blended learning či e-learning, včetně zvyšování didaktických a pedagogických kompetencí akademických pracovníků.
Aktivně se věnovat problematice využívání umělé inteligence (AI) ve vzdělávací činnosti (vyhodnocení vlivu AI na vzdělávací činnost, zapojení AI v kontaktní výuce a při psaní závěrečných prací, podpora vzdělávání VŠ pedagogů v oblasti AI).
Podporovat rozvoj internacionalizace studia (např. efekt známkování A–F na prohloubení internacionalizace; naplňování požadavků plynoucích z ECTS Users' Guide).
V rámci celoživotního vzdělávání podporovat implementaci mikrocertifikátů a individuálních vzdělávacích účtů jak do praxe, tak do univerzitních a fakultních předpisů, podporovat tvorbu společné platformy s nabídkou kurzů CŽV a zasazovat se o sdílení zkušeností mezi vysokými školami a návazně též o soulad s evropskou politikou lifelong learning.
Zapojit se do podrobné analýzy a formulace návrhů v oblasti profesních studijních programů, zejména co se týče specifikace a úpravy požadavků na tvůrčí činnost zapojených pedagogů a odborníků z praxe a podmínek pro realizaci povinných praxí u kombinovaných forem.
U vybraných studijních programů směřujících k regulovaným profesím umožňovat i akreditace magisterských studijních programů namísto stávající posloupnosti bakalářského a navazujícího magisterského programu.
Zasazovat se o snížení administrativní zátěže spojené s akreditací a změnami ve studijních programech.
Vstupovat aktivně do diskusí o charakteru distanční a kombinované formy studia a rozdílech mezi nimi, včetně reflexe stávajícího stavu a formulací návrhů na možné úpravy.
Při implementaci novely vysokoškolského zákona zdůrazňovat nutnost rozvoje pedagogických kompetencí PhD studentů podílejících se na výuce, jakož i nutnost širší podpory talentovaných studentů v předchozích fázích studia, a také jejich tutorů.
Důrazně prosazovat zajištění dostatečného a udržitelného financování služeb poskytovaných studentům se specifickými potřebami, odborně se podílet na aktualizaci metodických materiálů a podporovat sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v poskytování služeb studentům a uchazečům se specifickými potřebami.

Oblast strategie a rozvoje vysokých škol

RNDr. Pavel Popela, Ph.D.: předseda komise pro strategie a rozvoj VŠ

Pokračovat v pořádání strategických konferencí, a zejména připravit strategickou konferenci zaměřenou na postavení vysokých škol v celé vzdělávací soustavě ČR a jeho využívání jako investice v podmínkách ČR.
Zaměřit se na strategické rozbory a následné návrhy financování vysokých škol v ČR s cílem jeho rozvoje zejména v hlavní činnosti vysokých škol, tedy vzdělávání.
Upozorňovat na zatěžující administrativní dopady na VŠ a přispívat k hledání řešení.
Klást důraz na rozvoj strategií mezinárodní konkurenceschopnosti absolventů českých VŠ a mezinárodní spolupráci VŠ jak v tvůrčí činnosti, tak ve vzdělávání.
Prosazovat a posilovat zpětnou vazbu vůči MŠMT a Národnímu akreditačnímu úřadu při hodnocení kvality výuky a výzkumu na vysokých školách.

Oblast kvality vysokých škol a její hodnocení

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.: předseda komise pro kvalitu VŠ a její hodnocení

Iniciovat zhodnocení současné akreditační praxe se záměrem vyhodnocení splnění cílů reformy vysokoškolského vzdělávání a ověření souladu s evropskými akreditačními standardy.
Zasazovat se o adekvátní proškolování a finanční ohodnocení hodnotitelů Národního akreditačního úřadu včetně výraznějšího zapojení studentů a hodnotitelů ze zahraničí.
Získávat, vyhodnocovat a sdílet praktické zkušenosti s činností Rad pro vnitřní hodnocení na jednotlivých vysokých školách včetně zapojení studentů do jejich činnosti.
Na relevantních platformách jasně deklarovat význam internacionalizace pro zvyšování kvality vysokého školství, mimo jiné v podobě působení kvalitních zahraničních studentů, akademických a vědeckých pracovníků, a zasazovat se o úpravy legislativy a vízové politiky státu s cílem usnadňovat přítomnost zahraničních odborníků v českém vysokoškolském prostředí.
Podporovat zásadní redukci administrativní zátěže ve všech hodnotících procesech, zasazovat se o zjednodušení a restrukturalizaci hodnotících podkladů, využití digitalizace, minimalizaci opakovaného manuálního zpracování dat.
Zasazovat se o to, aby parametry a výstupy hodnocení měly stejnou váhu na všech vysokých školách, a vlastní doba evaluace odpovídala mezinárodním zvyklostem.
Zdůrazňovat důležitost kvality výuky jako integrální součásti hodnocení kvality ve vysokoškolském sektoru, a to i ve vazbě na avizované úpravy legislativy v oblasti zajišťování kvality.
Diskutovat o měřitelnosti kvality vysokých škol nejen ve vědeckých aktivitách, ale také v dalších oblastech, jako je výuka a další – tedy nejen vědecká – tvůrčí činnost.
Prosazovat potřebu individuálního a specifického hodnocení jednotlivých fakult a struktur vysokých škol a respektování oborových specifik a poslání každé vysoké školy.

Oblast etiky ve vědecké a pedagogické práci

Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D.: předseda komise pro etiku ve vědecké a pedagogické práce

Hlavní priority:

Dokončit revizi vzorového etického kodexu, zejména rozšířit jeho působnost i na studenty, administrativní pracovníky a management.
Monitorovat situaci v oblasti etické kultury na českých vysokých školách a v zahraničí s jednoznačným důrazem na poctivost ve vědecké práci a jednoznačně odmítavým postojem vůči pokusům o narušení akademické integrity.
Reagovat na všeobecnou dostupnost nástrojů generativní AI, pokusit se vymezit hranice etické přijatelnosti jejího využívání a sdílet relevantní metodické materiály vytvořené na českých VŠ a příklady dobré praxe.
Upozorňovat na aspekty, které incentivizují neetické jednání napříč vysokoškolským sektorem (přebujelá administrativa, nutná formálnost, a dokonce nesprávnost výkaznictví, nutnost plnění vzájemně si odporujících podmínek.
Iniciovat výměnu zkušeností z činnosti a působnosti etických komisí na vysokých školách.
Reflektovat a iniciovat diskusi o rovných příležitostech ve vědě z etického pohledu (přijímání žen vědeckou komunitou, hodnocení výstupů, genderově stereotypní jednání, prestiž žen ve vědě a pedagogické práci).
Podporovat sdílení dobré praxe i problémů souvisejících s hodnocením pedagogů studenty (hledání rovnováhy mezi konstruktivní zpětnou vazbou a účelovým negativním hodnocením).
Podporovat sociálně bezpečné prostředí vysokých škol včetně zavádění orgánů ombudsosob, které se zabývají prevencí i řešením neetického jednání.

Oblast přípravy učitelů

Mgr. Martin Vrubel, Ph.D.: předsedkyně komise pro přípravu učitelů

Zasazovat se o revizi koeficientu ekonomické náročnosti studijních programů zaměřených na přípravu pedagogických pracovníků.
Podílet se na diskusi o financování praxí navázaných na novou verzi rámcových požadavků na studijní programy připravující pedagogické pracovníky.
Podporovat implementaci nového kompetenčního rámce do vzdělávání budoucích učitelů, aktivně se účastnit diskusí o pedagogických kompetencí i u vysokoškolských pedagogů a podporovat jejich rozvoj.
Dle situace a potřeby vstupovat do aktualizace rámcových požadavků na studijní programy, kterými se získává kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.
Výrazně tematizovat nutnost přípravy budoucích učitelů na aplikaci AI a dalších inovací ve výuce, s důrazem na jejich etickou stránku.
Usilovat o navýšení praktické výuky v návaznosti na nové rámce a o zajištění akceptace praktikujících studentů ve školách.

Oblast uměleckých vysokých škol

Ing. arch. Nicol Galeová: předsedkyně komise pro umělecké vysoké školy

Přispívat k dalšímu rozvoji Registru uměleckých výstupů, zaměřit se na vnitřní legislativu registru, podporovat další vývoj metodik jednotlivých segmentů s důrazem na účel, excelenci a etiku zapisování uměleckých výstupů. Zaměřit se na aktualizace kategorií (a metodik) s ohledem na změny v umělecké profesionální praxi a na rozvoj nových oborů na uměleckých VŠ a uměleckých fakultách.
Zabývat se problematikou meziresortní spolupráce uměleckých VŠ a uměleckých fakult nejen ve vztahu k naplňování kulturní politiky (Ministerstvo kultury ČR) a strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví (Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). Dosáhnout zapojení Rady VŠ do připomínkového řízení vznikajícího Statusu umělce a umělkyně (Ministerstvo kultury ČR) s ohledem na budoucí registraci svobodných uměleckých povolání (výkonový ukazatel uměleckých vysokých škol) a s ohledem na úpravu obsahu studia (připravenost na výkon uměleckých profesí).
Aktivně se podílet na revizi Metodiky 17+ pro transparentní hodnocení všech druhů tvůrčích aktivit, uměnovědných výstupů a předdefinovaných forem uměleckého výzkumu; cílem je promítnutí těchto specifik uměleckých vysokých škol a uměleckých fakult do všech hodnocených modulů v budoucí Metodice 25+.
Sledovat a spolupracovat s mezinárodním společenstvím na vývoji kritického hodnocení Frascati manuálu ve vztahu k uměleckému výzkumu a podílet se na koncipování programů zaměřených na SHUV financovaných národními agenturami na podporu vědy a výzkumu.
S oporou ve Standardech a směrnicích pro zajištění kvality v Evropském prostoru terciárního vzdělávání (ESG) a na základě zkušeností s mezinárodní perspektivou hodnocení kvality aktivně usilovat o revizi a aktualizaci akreditačních standardů v kontextu nejen uměleckého vzdělávání (rovnocenný partner při diskusích s Národním akreditačním úřadem), zohlednit specifika uměleckého vzdělávání v rozvoji kompetenčních rámců pro studijní programy a kompetenčních rámců pro vyučující.
Zabývat se problematikou financování uměleckých vysokých škol a uměleckých fakult, zejména s ohledem na ekonomickou náročnost zabezpečení uměleckých studijních programů; problematikou definování výkonnostních ukazatelů a jejich dopadem na rozpočty uměleckých studijních programů; metodikou Fondu umělecké činnosti; mzdovou disproporcí na uměleckých vysokých školách a uměleckých fakultách a analýzou financování institucionální podpory (DKRVO) ve vztahu k uměleckému výzkumu, respektive tvůrčí činnosti.
Vyhodnocovat implementaci reformy doktorského studia a novely zákona o vysokých školách. Podílet se na další profilaci a specifikaci doktorského studia realizovaného na uměleckých vysokých školách a fakultách, a to i ve vazbě na umělecký výzkum.

Oblast vnějších a zahraniční styků

Mgr. Damir Solak: předsedkyně komise pro vnější a zahraniční styky

V oblasti vnějších vztahů systematicky propagovat a zdůrazňovat význam vysokých škol a vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím koncepční práce se sdělovacími prostředky, sociálními sítěmi a politickými reprezentacemi na všech úrovních.
Zvýšit počet sledujících na sociálních sítích (Facebook a X), zřídit účet na LinkedIn (s příspěvky v češtině i angličtině).
Zvýšit přítomnost zástupců Rady vysokých škol v médiích, v pravidelných periodách aktivně zveřejňovat postoje Rady vysokých škol k určitým tématům.
Zrealizovat každoroční konferenci/workshop na aktuálně řešené téma, za účasti příslušných stakeholderů a zástupců sdělovacích prostředků.
V oblasti zahraničních styků pokračovat v dlouhodobé a koncepční spolupráci s příslušnými resorty (MŠMT, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu) na intenzivní a efektivní propagaci českého vysokého školství (vzdělávacích a výzkumných kapacit) vůči zahraničí s využitím zkušeností ze zemí, které jsou orientovány na “export” vysokého školství.
Usilovat o nalezení mechanismů, které povedou k podpoře příjezdu zahraničních studentů a akademických pracovníků, aniž by docházelo ke zneužívání příjezdu za jiným účelem.
Zintenzivnit spolupráci se zahraničními univerzitami a jejich reprezentacemi a usilovat o větší zapojení do mezinárodních iniciativ a sdružení.
Podporovat zahraniční mobility pedagogů a studentů zejména prostřednictvím programu Erasmus+ a s tím související otázku uznávání předmětů a snižování administrativy (např. skrze iniciativu Evropské karty studenta).
Iniciovat kroky a spolupracovat s ostatními aktéry na prohlubování a rozšiřování možností internacionalizace (např. využívání výsledků hodnocení uznávanými akreditačními autoritami, podpora společných studijních programů), analyzovat dopady internacionalizace do hodnocení kvality vysokých škol.

Oblast soukromých vysokých škol

prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.: předseda komise pro soukromé vysoké školy

Systematicky věnovat pozornost zvyšování kvality tvorby studijních programů soukromých vysokých škol a kvality výuky.
Pravidelně vyhodnocovat "úspěšnost" soukromých vysokých škol při získávání vnějších grantů (zejména GA ČR a TA ČR), identifikovat eventuální příčiny negativních výsledků (důvody zamítnutí) a iniciovat vzájemnou spolupráci soukromých vysokých škol za účelem jejich odstranění a zvýšení úspěšnosti.
Iniciovat hledání nových účelných forem spolupráce se subjekty soukromé (podnikatelské) i veřejné sféry (instituce veřejné správy) při prohlubování a specifikaci profesně zaměřených studijních programů.
Iniciovat prohloubení a systematičnost spolupráce soukromých vysokých škol s analogicky tematicky zaměřenými veřejnými vysokými školami a jejich fakultami.
Iniciovat rozvoj a koncepčnost dlouhodobé spolupráce soukromých vysokých škol se zahraničními vysokoškolskými subjekty, jak v oblasti vědecko-výzkumné, tak i vzdělávací činnosti směřující k posílení a prohloubení internacionalizace a hlubšího začlenění do mezinárodního kontextu.
Systematicky sledovat legislativní a další předpisy upravující a ovlivňující činnost soukromých vysokých škol již v době jejich přípravy a koordinovat spolupráci soukromých vysokých škol při jejich analýze směřující k zaujetí a prezentaci sjednocujícího stanoviska.
Provést komplexní analýzu a vyhodnocení zkušeností z dosavadní spolupráce s Národním akreditačním úřadem, tedy s průběhem konkrétních akreditačních řízení, a připravit náměty směřující ke zvýšení úspěšnosti těchto řízení.
Průběžně a systematicky reagovat na vzniklé (identifikované) specifické problémy soukromých vysokých škol způsobené vnějšími faktory.
Průběžně koordinovat (a motivovat) aktivity členů komise v rámci jejich působení v dalších (klíčových) pracovních komisích Rady VŠ.
Operativně reagovat na podněty a náměty ze strany jednotlivých soukromých vysokých škol prezentovaných členy komise.

Oblast vojenských a policejních státních vysokých škol

doc. JUDr. Mgr. Jan Bajura, Ph.D.: předseda komise pro VŠ vojenské a policejní

Podporovat trvalý rozvoj Univerzity obrany (UO) a Policejní akademie České republiky v Praze (PAČR) jako prestižních státních vzdělávacích institucí v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti státu (vzdělávání příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, integrovaného záchranného systému a civilistů v oblasti bezpečnosti a obrany) se zohledněním jejich specifik v porovnání s veřejnými a soukromými vysokými školami.
Trvale se zasazovat o co nejvyšší autonomii UO a PAČR v oblasti řízení, financování, vzdělávání a tvorby studijních programů a tvůrčí činnosti na jedné straně a uplatňování relevantních zřizovatelských funkcí ministerstva obrany a ministerstva vnitra, včetně garance dlouhodobě stabilního financování státních vysokých škol a podpory při zabezpečení požadovaného počtu přijímaných studentů/absolventů pro personální zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu na straně druhé.
Maximálně využít dosavadních zkušeností UO a PAČR při tvorbě strategie vzdělávání v oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory, zejména pak při změnách strategických dokumentů např. tzv. Bezpečnostního minima a na něj navazujících úprav podmínek akreditace studijních programů z oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory.
Usilovat o to, aby hodnocení vědeckých a tvůrčích výsledků více zohledňovala specifika obranného a bezpečnostního výzkumu uskutečňovaného na UO a PAČR, a to jak na úrovni národní, tak i na úrovni nadnárodní.
Sledovat změny v zákoně o vysokých školách a poskytovat kvalifikovaná stanoviska k té části zákona, která se bude týkat postavení a činnosti státních vysokých škol.
Aktivně participovat na formulaci požadavků v oblasti vzdělávání Bezpečnostní obory.